ZE ŽIVOTA VČEL(AŘE)

STANOVIŠTĚ A ÚLY

Pojmem stanoviště je označováno místo, kde má včelař soustředěny své úly se včelstvy. Všechny mé stanoviště se nachází v Krkonošském národním parku v obci Víchová nad Jizerou. Celkem mám nyní 4 stanoviště, která se od sebe odlišují charakterem okolí (ovocný sad, zahrada, les...) a na nich celkem 15-20 včelstev.

Úly se od sebe odlišují především rozměry a materiálem, ze kterého jsou tvořeny jednotlivé nástavky. Nástavky jsou jednotlivé "bedýnky", ze kterých je úl složen a díky kterým lze úl snadno rozebrat. Tedy relativně snadno - není výjimečné, že nástavek plný medu váží až 30 kg a manipulaci s ním "zpříjemňuje" mnoho včel poletujících okolo a často si chránících svůj domov. V úlu se nachází jednotlivé rámečky s voskovými plásty (plástvemi), na kterých jsou včelami vystaveny buňky, do kterých včely ukládají med, pyl či plod.  

Většina mých úlů je tvořena dřevěnými nástavky, dva úly mám zateplené a několik nástavků používaných pouze pro rozvoj oddělků jsem si vytvořil ze styroduru (tvrzeného polystyrenu) - udržují dobře teplo, které je pro rozvoj nových včelstev velice důležité.

​Co se týče rozměrů, tak používám dva systémy. V ČR asi nejoblíbenější míru (tzv. Adamcovu) 39x24 cm a dále celosvětově nejrozšířenější systém zvaný Langstroth, a to v podobě 2/3 (44,8 x 15,9 cm). Uvedené nástavky Lanstroth patří do systému nízkonástavkového včelaření - vhodné jsou především při manipulaci s medníky, které jsou díky menším rozměrům lehčí a tím pádem je s nimi lepší manipulace než např. s medníky uvedené Adamcovy míry. 

VČELAŘOVA PRÁCE BĚHEM ROKU

JARO

Po prvním okukování (resp. poslouchání přes stěnu úlu), kolik včelstev přečkalo zimu, přichází 1. větší zásah do včelstev, kterým je jarní prohlídka, při které je včelí dílo kompletně rozebráno na jednotlivé rámečky a je zjištěn celkový stav včelstva zima. Tento zásah je stejně jako většina zásahů do včelstev ovlivněn počasím - měl by se konat v jednom z prvních teplých jarních dnů. Obecně se do včel nechodí (tj. nerozebírá se jejich dílo), když je teplota pod 10°C. Musí být zkontrolován stav zásob a také zjištěno, zda se v úlu nachází kladoucí matka. Když začnou teplé dny a začne tzv. snůška (u nás zpravidla nástupem kvetení třešně) - tj. snůška nektaru (který je právě přetvářen včelami na med), ale také pylu (důležitá výživa nových včel), začnou včelstva sílit a včelař musí dosavadní dílo včas rozšiřovat o další rámečky či nástavky - tento úkon je potřeba správně načasovat. Brzké rozšíření může vývoj včelstva zbrzdit, pozdní načasování naopak může zapříčinit, že se včelstvo v úlu cítí stísněně a vyrojí se. Žádný 100% způsob jak zabránit vyrojení včelstev neexistuje, ale časným rozšiřováním prostoru lze toto riziko alespoň snížit. Dalším opatřením proti rojům a zároveň pro možnou obnovu včelstev je vytváření tzv. oddělků - ze včelstev je část včel za určitých podmínek umístěna do jiného úlku či úlu a těmto včelám jsou poskytnuty podmínky pro odchov nové matky - čímž vznikne úplně nové včelstvo. Celý proces od zahájení vychování nové matky po začátek jejího kladení trvá cca 1 měsíc. Poté ještě nějaký čas trvá, než včelstvo zesílí.

LÉTO

V průběhu června nastává zpravidla nejradostnější část včelařova roku - tj. medobraní, kdy je včelám odebírán med (nikdy ne však všechen) a vytáčen do nádob, ve kterých se vyčeří a poté je stáčen do sklenic. První med bývá květový, další 1-2 sklizně bývají v mých podmínkách s převahou lesního medu. Vzhledem k tomu, že v doletové vzdálenosti mých včelstev se nenachází žádná pole s řepkou apod., není produkce mého medu tak vysoká jako více v kraji (údajně i 50 kg/včelstvo), ale jeho složení je pestřejší a věřím, že med lepší. Moje roční produkce dosahuje do cca 20 kg/včelstvo. Po odebrání plástů s medem ze včelstev musí být tyto plásty tzv. odvíčkovány - tj. speciální vidličkou seškrábnuta vrchní vrstvička vosku, pod kterou je med ukryt. Poté je z těchto rámků vytáčen med - v tzv. medometu, což je zařízení, ve kterém na principu odstředivé síly je med z pláství získáván. Já používám elektrický (jsou i manuální) medomet 6-rámkový, tangenciální. Z medometu se med přelévá do nádob, ve kterých se vyčeří (na povrch vystoupá pěna, pyl apod. a pod tím zůstane čistý med). Celý proces je poměrně časově náročný a vzhledem ke včelám bránícím svůj med a ke všudepřítomnému sladkému lepivému medu ne vždy úplně příjemný, ale rozhodně to za ten pocit stojí. Po posledním vytáčení (snažím se stihnout do konce července), jsou včelstva okamžitě zakrmována cukerným roztokem, který jim má nahradit odňatý med. Jednomu včelstvu se takto dodává cukerný roztok z cca 20 kg cukru (v poměru cukr : voda - 2 : 1). Také je většinou vhodné ošetřit včelstva proti varroáze (postrach včelařů - ve včelách je obsažen malý brouk zvaný kleštík nebo též varroa, který může zlikvidovat celé včelstvo) - používá se léčení především na principu kyseliny mravenčí apod. Dále dochází k odebrání prázdných nástavků a nevystavěných pláství a celkově se napomůže včelám s uspořádáním jejich díla na zimu - co nejvýše zvýšit šanci, že včely přezimují na dostupných zásobách a poté nastane dobrý jarní rozvoj.

PODZIM

Na podzim se již do včel chodí jen minimálně - tzn. jen když se mi na včelstvu něco nezdá. Aktuální stav včelstva lze dobře zjistit odkrytím stříšky a pohlédnutím na zaplněnost uliček a pohyb včelek. Chceme-li zjistit, zda včely ještě plodují, je nutné vytáhnout nějaký plást. Ke konci podzimu je prováděno povinné ošetření včelstev proti varroáze (viz výše). 

ZIMA

Přes zimu se do včel nechodí, maximálně se poslechem přes stěnu úlu kontroluje, zda jsou včelky slyšet (reakce na jemné ťuknutí na stěnu úlu) a tedy zda včelstvo nepadlo. Včely přes zimu nespí - stahují se do chomáče, uprostřed kterého udržují teplo pro královnu. Na okraji tohoto chomáče se včely střídají se včelami zevnitř chomáče, aby neumrzly. Nastane-li pěkný a relativně teplý zimní den, nastává tzv. prolet - včelstva letí ven vyprázdnit plné kalové váčky, což je pro ně velice důležité (včela je velmi čistotný živočich a uvnitř úlu by, pokud je vše v pořádku, nikdy nekálela). ​Od pozdního podzimu až do časného jara je nejvíce času na práce spojené s výrobou/obnovou vybavení na další rok - tzn. vyrobit nebo opravit úly (dna, nástavky, stříšky), rámečky, vydrátkovat je a připravit se na zatavování mezistěn.