Květový med k dispozici, lesní bohužel již vyprodán.

Považuji to u malovčelařů za samozřejmost, ale vzhledem k některým dotazům - do medu ani do včelstev před vytáčením medu není dodáván cukr, stejně tak nejsou včelstva ošetřována antibiotiky. Vzhledem k diverzifikaci krajiny v lokalitě umístění včelstev (lesy, sady, louky, minimum polí - žádné lány řepky apod.) sbírají včely co do rozmanitosti pestré složení pylu a nektaru - tento faktor se odráží i ve výsledném složení především květového medu, který nikdy nebude jednodruhový jako v nížinných oblastech (např. řepku nemají včely k dispozic nikde v doletové vzdálenosti, stejně tak větší monokulturní pole), ale pestrý co se týče složení - především z květů ovocných stromů a luční květin. Zároveň podstatnou část zdejších medů tvoří lesní medy. 

O MEDU OBECNĚ

Včelí med je nejžádanější včelí produkt (nikoliv však jediný - ve větší či menší míře se využívá včelí vosk, propolis, mateří kašička nebo včelí jed). O medu jsou zmínky již v nejstarších písemnostech (bible, Egyptské papyry, Kosmova kronika...). Jedná se o látku, kterou včely vytváří přeměnou sladkých šťáv posbíraných z rostlin a uložených v plástech. Med vzniká primárně jako potrava včelstva, která má včelstvu sloužit především pro období zimy, kdy včely nemohou vylétnout z úlu, ale přitom stále svojí aktivitou udržují teplo v rámci chomáče, v jehož středu se nachází včelí královna. 

Med je hutnou kapalinou nebo po zkrystalizování tuhou látkou. Barva může být různá především dle toho, z jakých rostlin pochází nektar (od světlých téměř čirých barev až po tmavé medy hnědočerné). Obecně jsou květové medy spíše světlejší a lesní (medovicové) medy spíše tmavší. Jednotlivé medy se od sebe liší i chutí a rychlostí krystalizace, což je zcela přirozená vlastnost většiny druhů medů.  

U medů květových je zdrojem medu nektar z květů. Nektar obsahuje cukr hroznový (glukózu), ovocný (fruktózu) a sacharózu.  V případě medů lesních (medovicových) je zdrojem medovice (včely ji sbírají na listech či jehlicích stromů). 

SLOŽENÍ MEDU

Obsah vody: Kolísá zpravidla mezi 14 a 21 %. Pro odebrání medu z úlu je žádoucí, aby měl med obsah vody nižší než 18 % (při vyšším obsahu vody hrozí zkvašení medu). 

Obsahu sušiny medu tvoří z 95 % cukerné látky, jejich vzájemný poměr ovlivňuje jeho fyzikálně chemické vlastnosti (viskozitu, krystalizaci). 

Cukry: Glukóza a fruktóza tvoří 85 - 92 % veškeré sušiny v medu. Všechny medy obsahují menší množství sacharózy. Vedle těchto tří základních cukrů nacházíme v medu ještě další cukry známé jako dextriny. 

Bílkoviny: Tyto látky obohacují med z výživného hlediska a mají významnou úlohu při vzniku medu z rostlinných šťáv. Na bílkoviny je vázána přítomnost četných enzymů jako jsou invertáza, amyláza, kataláza, oxidáza, peroxidáza, reduktáza. 

Minerální látky: Celkově je v medu průměrně 0,3% minerálních látek. Nejvíce je zastoupen draslík, sodík, síra, fosfor, vápník a hořčík. 

Ostatní: Med obsahuje většinu vitamínů. V největším množství obsahuje vitamíny skupiny B, nepatrná je koncentrace vitamínu C. V medu se také nachází četná pylová zrna.

Zdroje informací: 

VESELÝ, Vladimír. Včelařství. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2003. ISBN 80-209-0320-8.
TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. Praha: Ve spolupráci s Českým svazem včelařů vyd. nakl. Brázda, 2006. ISBN 80-209-0347-X.
Včelí farma Křovina, https://med-od-vcelare.cz. 2019.